Své předsevzetí nenechat se ovlivnit recenzemi před tím, než shlédnu nejnovější počin Jana a Zdeňka Svěrákových, jsem splnil do puntíku. Přesto jsem do budovy kina vcházel v očekávání neskutečného velkolepého všepřesahujícího zážitku z nejdražšího velkorozpočtového vychvalovaného českého filmu. Z onoho svatostánku filmu jsem pak vycházel v melancholické náladě, ne však díky rádoby dojímajícímu ději.
V polovině roku 2000 jsem měl možnost podívat se na americký kontinent, přesněji do Brazílie. Byla by bláhovost lákavé nabídky nevyužít, a tak jsem do této nádherné země vstupoval nejtypičtější branou - skrze letiště v Rio de Janeiro. V Riu jsem poté strávil většinu svého pobytu. Cílem bylo poznání zdejší české krajanské komunity a samozřejmě krás a pamětihodností Ria.