Tmavomodrý svět

Komentář

Jan Svěrák, 2001, Česká republika

Text

Své předsevzetí nenechat se ovlivnit recenzemi před tím, než shlédnu nejnovější počin Jana a Zdeňka Svěrákových, jsem splnil do puntíku. Přesto jsem do budovy kina vcházel v očekávání neskutečného velkolepého všepřesahujícího zážitku z nejdražšího velkorozpočtového vychvalovaného českého filmu. Z onoho svatostánku filmu jsem pak vycházel v melancholické náladě, ne však díky rádoby dojímajícímu ději.

Premiéře předcházela profesionálně mířená reklama, která cílového diváka měla přesvědčit o dokonalosti výtvoru za bezmála 230 miliónů korun. Taktéž načasování v pravou chvíli - na květen - před příchodem konkurenčního filmu Pearl Harbor (USA, 2001), v čas konce války, v čas lásky a velkých činů, v čas, kdy lidé ještě nemohou využívat plně letních možností a zima už dávno přestala poskytovat příležitosti k příjemnému trávení volného času, dalo Tmavomodrému světu jedinečné předpoklady stát se kasovním trhákem. Dokonce i číselné hodnocení recenzentů se pohybuje mezi 90 až 100 body ze sta možných. Není divu, že poté film uzřelo za první tři dny od premiéry 17. května 2001 na devadesát tisíc diváků. Mnozí však odcházeli zklamáni - jako já - snad z důvodu příliš velkých očekávání.

Málokteré filmové záběry rozproudí krev tolik, jako souboje vzdušných hrdinů, ještě lépe krotících neposedné stroje první či druhé světové války, kde v prvním případě bylo uměním je udržet ve vzduchu a ve druhém nenechat se sestřelit. Co může vehnat více krve do spánků, než divoké letecké střety, odvážné obraty, střelba kulometů, dynamický střih a vtipné dialogy novodobých rytířů oblohy. Letecká bitva o Anglii patří k nejpoutavějším epizodám 2. světové války. Po obsazení Československa roku 1939 odešlo do Británie mnoho českých pilotů, aby bojovali proti nacistům v RAF. Patřili tam k nejlepším a také proto se jim po nástupu komunistického režimu nedostalo odpovídajícího uznání. Podle ideologů komunismu čeští letci ve službách britského královského letectva načichli nezdravým kapitalismem.

Příjemně uklidňující začátek ostře kontrastuje se vstupem odehrávajícím se o deset let později v komunistickém pracovním vězení na Mírově. A tak jako ve filmu se hned v počátku setkáváte s tvrdou realitou, také já vás seznámím s prvními pocity. Nemohou už nic změnit na úspěchu filmu, neboť reklama a nálada diváků pro tento typ filmu zapracovala, nicméně i méně inteligentní divák pochopí, že vše směřuje k naznačenému konci a že hlavní hrdina skončí ve vězení. Naprosto by to nevadilo, kdyby nám tuto krutou pravdu neodhalili hned na začátku. Takto je nemožno ignorovat pocit, že vše je už vlastně rozhodnuto. Umění je vyjádřit myšlenku dějem samotným. Přes nespornou autentičnost vězeňského prostředí, přechody mezi právě probíhajícím dějem a budoucností roku 1950 působí násilně. Následná snaha autorů toto potlačit je pouze z části úspěšná.

Člověk se nemůže ubránit srovnání s předchozím dílem otce a syna Svěrákovýcch - Koljou. Nepochybuji, že většina z vás Kolju viděla. Jak srovnávat nesrovnatelné? Vždyť děj i doba jsou jiné, herecké obsazení také. Snad podle výsledného pocitu. Kolja navozuje dojem jednotného díla s počátkem i koncem a tím mezi tím. Tmavomodrý svět navozuje dojem epizod skládaných vedle sebe. Zvolený postup však děj naprosto tříští.

Pilot František Sláma (Ondřej Vetchý) působí dojmem nikdy se nemračícího sympaťáka, který je vždy nad věcí. Jeho mladý přítel Karel Vojtíšek (Kryštof Hádek) se stává v jedné chvíli naivností samou a v jiném okamžiku ostříleným duchapřítomným letcem. Vztah učitele a žáka se poté, co spolu oba utečou do Anglie, mění ve vztah přátel na život a na smrt. Jedinou překážkou v účasti v bitvě o Anglii je neznalost angličtiny a přísný velitel Bentley (Charles Dance). V cizím prostředí se Sláma s Vojtíškem dále sbližují. Nejednou si zachrání život. Výcvik na anglické základně přináší několik komických situací, ze kterých autoři vytěžili vše, co mohli. Poté, co se Vojtíšek seznámí s Angličankou Susan (Tara Fitzgeraldová), která pečuje ve svém domě o děti z Londýna a rezignovaně čeká na návrat manžela zmizelého ve víru války, seznamuje ji se svým nejlepším přítelem Slámou. František, vědom si, že svým jednáním zničí přátelství, neodolá svůdné Angličance a přebírá ji mladému Vojtíškovi. Přátelství pilotů je ničeno žárlivostí.

Neustálé přechody do poválečných let divákovi pouze komplikují situaci. Ze Slámových "společníků" je na marodce komunistického vězení zajímavou postavou doktor Blaschke - příslušník SS, který ve filmu představuje "toho moudrého". Zatímco Sláma své nepřátele zabíjel, doktor je uzdravoval.

Skutečný vztah dvou přátel se prokáže při další akci, kdy je Sláma sestřelen a Vojtíšek ve snaze zachránit mu život havaruje. Pro pilota jeho zkušeností poněkud nečekaný konec. Zachránivší se Sláma přichází o Susan, smířen s osudem vrací se na Moravu, navštěvuje svou bývalou přítelkyni Haničku a smiřuje se i s tím, že je již provdána. Postavička malého chlapce v Koljovi byla nahrazena korkšpaňelem Barborou, který se hlavnímu hrdinovi také odcizil.

Celkově jsem byl Tmavomodrým světem, přestože se nejedná o špatný film, zklamán. Hudba je příjemná a pokud možno monumentální. Záběrům přeletů nad sněhobílými útesy anglického pobřeží nechybí nic na dokonalosti. Film na mne působil příliš melancholickým dojmem, což obvykle bývá plus u filmových kritiků, ale hodnotit ne až tak kvalitní film tak vysoce mě opětovně přesvědčuje o tom, že zde není něco v pořádku. Hlavní hrdina vzdává svůj boj s osudem, příběh působí rozkouskovaně, některé situace se zbytečně opakují. (Pád letadla - pilot nemůže vyskočit a tudíž končí v troskách letadla. O chvíli později se stejný záběr v nezměněné délce opakuje s tímž výsledkem a s jedním rozdílem - v kabině je kouř. Do třetice originální pojetí kabiny zalité benzínem, což je však jediný rozdíl oproti předchozím situacím a proto se nelze ubránit pocitu stereotypu. Určitě jste slyšeli o explozi vlaku, o kterou se postarali naši letci a kterážto scéna stála snad více než natočení celého Kolji. Vězte, že šlo pouze o další marketingový trik, neb výbuch není ani velkolepý ani nijak jinak výjimečný.

Film Tmavomodrý svět je příjemným způsobem, jak strávit večer. Čeká vás zajímavý zážitek, který se však drží v mezích českého filmu - nečeká vás přílišná bombastičnost, ale ani pocit ztotožnění se s postavami. Hrdinové přicházejí a umírají a vám připadá, jako by se vše dělo mimo vás. Nebylo by na škodu vtáhnout diváka více do děje. František Sláma je autory nazýván typickým českým hrdinou. Vypadá takhle opravdu český hrdina?

Ivo Barteček

Hodnocení

70%

Info

Česká republika
2001
Přístupný

Režie: Jan Svěrák
Scénář: Zdeněk Svěrák
Kamera: Vladimír Smutný
Hudba: Ondřej Soukup
Hrají: Ondřej Vetchý (Sláma), Kryštof Hádek (Vojtíšek), Tara Fitzgerald (Susan), Charles Dance (Bentley) a další

Premiéra: 17. května 2001

Odkazy

http://www.tmavomodrysvet.cz - oficiální stránky